|
 16. a 17. dubna 2011 se ve sportovní hale ve Rtyni konalo mistrovství České republiky kategorie ET.
Již od prvního momentu, kdy Honza Blahovský dal info o této akci, mne to zaujalo a doufal jsem, že se nic nestane a budu se moci také účastnit. Systém se jel jako dvoudenní závod (v sobotu kvalifikace a neděle finále), tedy první významná změna oproti předchozím rokům. Další, z mého pohledu, příjemnou změnou byla možnost startu i pilotů, kteří nejsou držiteli licence. Cílem bylo přilákat co nejvíce pilotů a tak pozvednout úroveň MČR dál, než tomu bylo v předchozích letech. V tomto článku se nebudu nějak věnovat jednotlivým dílčím a konečným výsledkům (výsledky a konečné pořadí je již stejně všem známé z jiných portálů), ale spíše té atmosféře a věcem kolem.
Pátek:
Já jsem se rozhodl jet společně Pepanem Dušánkem a již od samého začátku bylo jasné, že sranda a dobrá nálada začne v momentu, kdy jej naberu doma, naložíme se do auta a odjedeme směr Rtyně. To se i potvrdilo. Cesta utekla rychle a bez problémů a tak hned po příjezdu jsme se šli ubytovat, pak zavezli věci do haly, kde již bylo vše připraveno, a po dráze se proháněla auta. Stoly jsme postavili u těch nejlepších pilotů (Tom Knop, Petr Grof a samozřejmě Kachna alias Honza Havlíček) a to nejen kvůli tomu, že s Petrem je vždy kopec srandy (hlavně má vždy sebou kytaru), ale i z důvodu, že co kdyby se na nás nalepilo trochu jejich zkušeností :-). Vyzkoušeli jsme dráhu, každý jsme si dali dvě jízdy, vyčistili auta a kolem půl dvanácté vyrazili na "bydlo", prý spát, abychom byli ráno svěží. Chyba lávky, otevřeli jsme lahvinku a do druhé hodiny sosali a kecali.
Sobota:
Vstáváme po šesté a po ranní rozcvičce :-) se vydáváme na cestu směr hala. Jelikož auto zůstalo na parkovišti u haly, šli jsme pěšky (cca 500m). Před halu přicházíme lehce před sedmou a potkáváme se s klukama z moravské části republiky, Michalem Bokem a Radkem Flekem, kteří také již čekali na otevření haly. Po otevření se hala začala docela rychle plnit a během pár minut bylo plno i na dráze, kde první nedočkavci začali okamžitě trénovat. My s Pepanem jsme si dali nejdříve dobrou snídani v podobě kvalitního šampaňského, kterého jsme měli pro jistotu více lahví. Zajeli jednu tréninkovou jízdu a čekali na první měřený trénink. Ten proběhl bez nasazovačů a myslím, že jich ani v tu chvíli nebylo potřeba, protože když už někdo udělal chybu, pořád se kolem dráhy pohybovala spousta lidí, kteří auto nasadili. Druhý trénink byl již s nasazovači.
Po rozpravě, kde nás vedení závodu informovalo o všem důležitém, se dle časového harmonogramu začaly jezdit první kvalifikace. Hudba hrála, komentované jízdy a souboje začaly. Všichni se snažili zajet dobrý výsledek, aby měli co nejlepší startovní pozici ve finále. Pepan i já jsme se také snažili a naše snaha byla odměněna. Pepan ve formulích vyjezdil první místo skupiny C a mě se podařilo kvalifikovat jako čtvrtý v B finále Stocku. Celý den byla spousta zábavy a dobré nálady, která panovala v celé hale. Pivko bylo, dobré jídlo také a tak jsme hodně času strávili v místním bufetu.
Večer po uzavření dráhy byla pro všechny závodníky připravena chutná večeře v podobě do zlatova opečeného kuřecího stehýnka. Bylo výborné. Krátce po deváté proběhlo vyhlášení výsledků zimní části OPEN TOUR 2010/2011, no a pak již někteří šli na kutě a jiní (my s Pepanem také) zase do blízké hospody, pokračovat v dobré náladě a zbavit se případného stresu z blížícího se finále. Na bydlo jsme se vrátili lehce po čtvrté hodině ráno a tak bylo nutné jít okamžitě spát, protože budíček byl v půl sedmé.
Neděle:
Ráno bylo kruté, málo spánku a tak již předem bylo jasné, že první velký úspěch bude muset vydržet do momentu, kdy otevřou bufet, a budeme si moct dát pořádné kafe. Hned po sedmé začala většina pilotů kroužit po dráze a ladit poslední detaily na co nejlepší přípravu pro finále. Po osmé hodině začalo jedno tréninkové kolo dle rozpisu finálových skupin, kde si mohl každý vyzkoušet nanečisto start a celou pětiminutovou jízdu. Před samotným začátkem prvního kola finálovek nás trochu rozptýlily místní holky, které zatančily na dráze kankán a následně se společně s námi vyfotily. Bylo to příjemné osvěžení a dobrý začátek finálového dne.
Samotné finálovky proběhly v naprostém klidu, bez nějakých emocí a protestů, alespoň já nic nepostřehl. Opět hrála hudba i počas jízd, Zdenda Beneš dohlížel a komentoval všechny jízdy, což bylo moc fajn a i přihlížející diváci měli možnost alespoň vědět co se to vlastně na dráze děje. Všechny jízdy byly moc pěkné a o souboje nebyla nouze. Favorité snad všichni potvrdili své papírové předpoklady a tak po skončení poslední finálové jízdy nic nebránilo vyhlášení výsledků, předání cen, poděkovat, sbalit a odejít domů.
Na závěr:
Z mého pohledu moc příjemný závodní víkend. Po celou dobu panovala dobrá nálada a spousta srandy. Pořadatelský klub z Trutnova odvedl kus dobré práce a jsem přesvědčen, že i tato skutečnost a zkušenost přispěje k větší prestiži závodů pod hlavičkou jako MČR. Pohodová atmosféra, výborná organizace a skvělé zázemí udělaly z tohoto závodu zážitek a zkušenost, o které se dá ještě dlouho mluvit a je na co vzpomínat. Pořadatelský klub RCA Trutnov předal pomyslnou štafetu pořádání závodů MČR dál a již nyní se je na co těšit, když budeme mít v létě možnost účastnit se dalšího mistrovského závodu - tentokráte na asfaltu. Všem vřele doporučuji vyzkoušet si účast i na takovémto formátu závodu. Je to jiné než klasický jednodenní závod, i když časově náročnější - i tak to stojí za to tam být.
Těším se na další společné závodění se všemi příznivci tohoto hobby.
Zdroj: ZabagRC
|
Tak to se pane Mistře omluvám.Na mém webu jsem to již napravil... 
)
