Neseriózní report ze seriózních závodů

Napsal Míra Šír

Sobota, 24 Červenec 2010 05:05

Aneb co kamery neviděly... Pohled do zákulisí KIKA Liberec! Sešel se rok s rokem a náš tým znovu vyráží na kultovní dvanáctihodinovku do Blanska...

V letošním roce startujeme v novém týmu a jedeme i v trochu pozměněné sestavě . První část naší grupy vyráží jako obvykle už ve čtvrtek dopoledne. Na dráze se objevujeme okolo druhé hodiny a k našemu překvapení tam nejsme první.

Zdravíme se s místnímy matadory a jdeme postavit zázemí. Naše ostré auto ještě odpočívá v Liberci a tak testujeme a pilujeme dráhu s tréninkovými vozy F103RM a F103GT. Vše se jeví v pořádku a tak si čtvrteční odpoledne zpestříme návštěvou aquaparku a dráhu opuštíme po osmé hodině abychom se mohli v klidu ubytovat. Čtvrtek to byl jen takový klid před bouří.

2010_blansko12_report_22 Obrázek: Strůjce těchto lží Míra Šír:-D

Je pátek ráno a zní to asi neuvěřitelně, ale vstáváme v šest hodin a vyrážíme na dráhu postavit stan a zabrat ještě jedno místo pro naše kamarády z Trutnova. Naše ranní počínání a přitloukání stanu k zemi velmi nelibě nesou členové týmu RC Kladno, kteří spí u dráhy v karavanu. Během dopoledne přijíždí další členové našeho týmu a tak můžeme začít naostro trénovat a testovat. Teplota se pohybuje okolo 38st a tak je jasné, že se nedá celou dobu vydržet na dráze a občas se musíme dojít schladit do aquaparku. Bohužel ne vše probíhá podle představ, máme stále nějaké problémy s vysílačkou a ani levé zatáčky nejsou silnou stránkou našeho modelu.

Už je večer, když členové RCA Trutnov přicházejí s nabídkou uspořádat v bazénu menší závod, jakýsi pětiboj. Jejich výzvu přijímáme s tím, že po tomto závodě se už budeme věnovat výhradně práci na autě, abychom byli na sobotu dobře připraveni.

Obrázek: Tým KiKa Liberec - to jsou oni;-)

V aquaparku se vrháme do bazénu a začíná neuvěřitelný závod doslova a do písmene na krev. Nikdo nechce vzdát. Tuto spontánní akci rázně ukončuje příjezd městské policie a průstřel stehna jednoho z účastníků, který v zápalu boje a zřejmě i vody v uších neslyšel pokyny k ukončení závodu a ani varovné výstřely. Ještě v sanitce na lehátku se snažil plavat znak a teprve po dávce morfia se uklidnil a závod vzdal.( Jeho zranění ale nebylo vážné, v sobotu se potkáváme na dráze) My se vydáváme na dráhu a všechny síly věnujeme přípravě auta a odstranění problémů. Je okolo půlnoci a na dráze stále krouží okolo pěti – šesti modelů a v depu je plno lidí.

Do našeho stanu přicházejí piloti týmu Airspeed a RC Kladno, aby nám pomohli řešit naše problémy. V půl druhé je vyhráno, naše auto jezdí časy okolo 14s a to je skvělé. Konečně můžeme jít spát. Jelikož máme v penzionu na pokoji volné postele bereme sebou i pár pilotů z týmu Airspeed. Ovšem zjišťujeme, že nemáme u areálu auto a že si budeme muset nějaké půjčit. Volba padá na luxusní prostorné kombi zvané „pašík“ Jeho majitel není schopen vůz řídit a tak za volant usedá jiný člen naší posádky. Ten se slovy „ty vole, co mi radíš, doma máme taky automat“ nejprve bortí plot a pak vytlačuje dvě „špatně“ zaparkovaná auta do koryta místní říčky.Naštěstí není stoletá voda.

V sobotu ráno se chystáme posnídat, náš pan hoteliér připravil jako obvykle skvělou snídani pro dva. Jaké je jeho překvapení, když se z pokoje po chvíli vynoří další zmačkaný ošklivý týpek. V poklidu se ho zeptá co si dá a jde pro další hrníček. Cestou ke stolu potkává další neznámou osobu která se souká z našeho pokoje, ale ani to ho nerozhodí a jde pro další porci. Když se ale z pokoje souká už pátý týpek, mumlá si něco o tom že se tam snad množíme jako králíci. Konečně vyrážíme na dráhu, kde je už vše v plném proudu. Moc se už netrénuje spíš se všichni připravují na rozpravu focení a měřený trénink.

Obrázek: Dan Nečesaný je z počínání týmu KiKa znečně nervóóózní...

Ve dvanáct hodin je odstartováno, náš tým i auto si vedou skvěle, závod si neskutečně užíváme, bohužel jen do doby než přišel déšť. Letos se nám nepodařilo tak kvalitní zavodnění a musíme odstoupit, přesto to byla jedna z nejkrásnějších dvanáctihodinovek.V půlnoci po ukončení závodu boucháme dvě šampáňa a s ostaními týmy slavíme.Nyní už nezbývá nic jiného než zbalit a těšit se na příští ročník. Loučíme se s ostatními týmy a hlavně pořadateli za skvěle připravený závod a odjíždíme do penzionu. Náš hoteliér se ráno raději nejprve zeptá kolik nás je a ani není překvapený že zase o jednoho více......

(ne vše v tomto reportu musí být pravda)

Poděkování patří pořadatelům za skvěle připravený závod, ostatním devíti týmům za fair play přístup a atmosféru, zvláštní poděkování týmu AIRSPEED za uvolnění jejich nejlepšího pilota pro naše potřeby testovaní a pomoc při přípravě modelu a hlavně našemu partnerovi firmě KIKA, který nám umožnil účast na tomto kultovním závodě který nemá na území ČR konkurenci.

DÍK

Komentářů

Radovan Bryx - je vidět

|Administrator |24.07.2010 13:19:51

že to kuci děláte tak jak se má, pro radost... jsi míro zapoměl napsat, že jsem chodili spát ve tři, ale poprvé ne proto, že bysme někde kalili, ale že jste nás zásobili vtipama ;-)

nezapomenu na:
- "to není meloun"
- "tisíc mínus úterý"

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!