Jak to tenkrát bylo

Bylo žhavé francouzské léto, slunce pálilo jako ďas a za docela krátký čas lidé vzdávali hold suché švestce. Angelika se právě toulala po vyprahlém Pařížském předměstí a měla žízeň jako velbloud. Hledala Nicolase. Nebo alespoň trochu chladivého stínu. Chtěla si zajít do kostela, že ji mohutné gotické zdi ochrání, před největšíma žárem a doufala, že se snad trochu napije svěcené vody, nebo snad si alespoň trochu vody nastříká do výstřihu na svá skvostná, ale nyní neskutečně rozpálená ňadra.U vrat ale potkala chlípného kostelníka, který za vpuštění do chrámu Páně, žádal, aby mu poskytla nejen rámě, ale i další její vnady na chvilku chlapského potěšení.

Jak se ubránila

Mladá markýza http://www.technorol.eu/markyzy se užuž smiřovala s tím, že ji budou osahávat další nestoudné pracky, když v tom v nedalekém domě se otevřely dveře a vyšedší řezník rozvinul před svým obchůdkem markýzu. Dobře věděl, že proti slunci není nic lepšího. A věděla to i Angelika. Poslala kostelníka do…zákristie…a šla se schovat před sluncem k řeznictví.Ponaučení? Není třeba hned lézt do kostela, když víte, jak se účinně chránit přes slunečním žárem.

Jak to tenkrát bylo
5 (100%)1
ebook-hvezdne-bricho-za-6-tydnu-728x90-1495697956-1496178148-1500994616.jpg